Na konferenci o dopadech koronaviru na jednotlivce i společnost vystoupil mimo jiné matematik Tomáš Fürst. Podle něho kvůli této nemoci lidstvo zahodilo to, co budovalo celá staletí, a přestalo se řídit důkazy. „Vracíme se do těch dob pouštění žilou, kdy se pouštělo žilou, protože si někdo myslel, že je to dobrej nápad. Tak nařídíme všem roušky, protože si někdo myslí, že by to mohl být dobrej nápad,“ popsal. Na začátku se prý důkazy hledaly, ale špatně, později se ani nehledaly a nyní jsme ve fázi, kdy jsou aktivně schovávány a zamlčovány.

Tomáš Fürst hned na začátku upozornil, že jeho vystoupení se bude lišit od odborných výkladů, které zazněly před ním a nebude ukazovat grafy a čísla. Místo toho se věnoval tématu evidence based medicine, neboli lékařství založenému na důkazech. Poznamenal, že koronavir mu byl čert dlužen, protože chtěl dělat něco jiného, ale soudil, že nakonec tato povinnost stejně spadne na lidi, kteří se zabývají daty.

Shrnul, že základ pro rozhodování je položit si správnou otázku, k té shromáždit data, z těch si udělat úsudek, z úsudku předpoklad a z předpokladu rozhodnutí. V lékařství se tento postup nazývá právě „evidence based medicine“. A jako nadsazený příklad dal, zda by se mělo pacientům se žloutenkou pouštět žilou. „Seženete lidi, kteří mají žloutenku, náhodně je rozdělíte na dvě půlky, jedné půlce pouštíte žilou, druhé půlce nepouštíte žilou. A ten úsudek bude nalezení nějakého statistického vztahu,“ vysvětlil a dodal, že co se sleduje musí být určeno předem, ne že nejdřív proběhne studie a teprv pak se zjišťuje, co vyšlo. Předpoklad je pak otázkou toho, do jaké míry léčba pacientovi pomůže a do jaké míry uškodí, a na základě předpokladu pak probíhá domluva s pacientem.

Testovali, ale špatně

U covidu však tato pravidla přestala platit, prohlásil matematik.  Zmínil studii Preval z roku 2020, na které se podílela řada českých zdravotnických zařízení a hygienických stanic. Jejími garanty a organizátory byl například profesor Prymula, Roman Chlíbek, Rastislav Maďar, Ladislav Dušek a řada dalších. Fürst poznamenal, že co se týče titulů organizátorů, je studie prošpikovaná jako severokorejský generál metály.

Dotyčná studie zjišťovala koronavirus podle přítomnosti protilátek asi u 27 tisíc lidí. A měla specificitu 95 %, což, jak Fürst vysvětlil, znamená, že zhruba 5 % vyjde falešně pozitivních, z 27 000 tedy přibližně 1 350. Poznamenal, že s touto specificitou se covid najde, i kdyby žádný nebyl a pro jistotu novináře a lovce dezinformací ujsitil, že věří, že covid existuje. Ve studii našli odborníci 107 lidí s protilátkami. „Každý, kdo kdy viděl nějaký test, tak řekne, aha to nefungovalo,“ zhodnotil matematik, že počet byl menší než spolehlivost testů. Ale místo toho profesoři, dokotři a docenti s vážnou tváří prezentovali výsledky na tři desetinná místa. „V Praze našli jednoho pozitivního a na tři desetinná místa spočítali prevalenci,“ rýpl si a dodal, že podle výsledků této studie dokonce ani nešlo vyloučit, že žádný koronavirus v Česku nebyl. Tento chybný postup ho pak zbavil důvěry v to, jak se proti koronaviru v Česku postupuje. „S tímhle mančaftem to fakt bude těžký,“ komentoval práci vědců, kteří pak rozhodovali o opatřeních.

Následně ale s ironií dodal, že toto je ještě pozitivní příklad. Protože se někdo alespoň snažil udělat studii.

Jako další příklad si vzal tvrzení, které dodnes (28.1.2022) visí na stránkách ministerstva zdravotnictví, tedy že očkování vytváří robustnější imunitu než prodělání nemoci.

Přitom studie i statistika dnes dokazují opak. Ale i na stránkách americké CDC dodnes visí článek, že vakcína chrání pětkrát lépe než prodělání nemoci. „Ta studie je fascinující. Prozradím vám závěr. Ta studie je o něčem úplně jiném. Tohle z ní rozhodně neplyne,“ namítl matematik a doporučil ji jako fascinující čtení pro všechny, kdo studie čtou.

Rozkazovali, ale netestovali

Vzpomenul, jak ještě před příchodem vakcíny byla éra opatření jako je nošení respirátorů, roušek, zákazů vycházení, omezených dob nákupu, uzavřených okresů, zapáskovaného zboží, vypnuté wi-fi v obchodech atd.  „Tohle jsou intervence, kde je možné velmi rychle zjistit účinnost prospektivní randomizovanou studií, stačí najít pražský gympl, který má čtyři paralelky, dvě třídy nechat chodit do školy, dvě poslat domů, a za 14 dní je jasno, jestli to funguje nebo ne,“ uvedl.

„My jsme strávili měsíce a měsíce nařizováním těhle opatření, aniž by někoho napadlo ověřit standardním způsobem, zda mají nějaký efekt. To je fascinující, jak rychle jsme vyhodili celou evidence based medicine,“ posteskl si. Ale v Dánsku tato studie proběhla, dokonce omylem. „Tam měli dost demokracie, aby čtyři okresy zavřeli a sedm nezavřeli, oni se rozhodovali nějak sami, zdola,“ popsal studii. U které se autoři dle jeho slov „dívali na data, dívali na data a nic“, tedy že uzavření nemělo žádný efekt.

Rýpl si také, že následně se začaly objevovat studie, které zpětně obhajovaly opatření, že fungovala. Zmínil článek datového vědce Jana Kulveita a dalších, který vyšel „s velkou slávou“ v časopisu Science a týkal se zjišťování efektivnosti opatření schválených vládou. „A hned byl ve všech novinách. Ta metodika byla nesmyslná, my jsme na to poukázali, to už ve všech novinách nebylo,“ poukázal a doplnil: „Z důvodu mě neznámého v zásadě nikoho nenapadlo otestovat to, co za cenu škody miliardy korun hodláme nařídit celé populaci, jestli to vůbec funguje nebo ne.“

Data jsou, ale schovávají se

Další kapitolou pak bylo testování vakcín. Kde Fürst uznal, že studie měli dostatek účastníků, byli randomizované (do skupin byli testovaní přiřazeni náhodně) a dvojitě zaslepené, tedy ani testující, ani testovaní nevěděli, zda mají vakcínu či placebo. Nicméně i tam se dle Fürsta šetřilo, tedy vakcína se testovala převážně na mladých lidech, ačkoliv covid napadá hlavně staré. „Jasně, že se naočkovala ta placebo skupina, jak jen brzo to šlo, kdyby náhodou, aby to nebylo vidět ty dlouhodobé účinky,“ dodal.

Komentoval zdokumentované porušení etiky u jedné z firem, jež vakcínu pro Pfizer testovaly, tedy firmy Ventavia. Připomenul, že studie byla rozsáhlá, tedy se něco takového může stát. Ale nemělo by se stát, že toto pochybení jen tak přejde americká FDA, která bezpečnost vakcíny schvalovala. Ale zaujala ho studie, která testovala vakcínu u dětí mezi 5 a 11 lety. Té se zúčastnilo tisíc dětí v každé skupině, tedy nebyla rozsáhlá. „Závažných průběhů, hospitalizací, úmrtí, nula, nula, nula v obou skupinách. Jak z toho chcete udělat závěr, že účinnost vakcíny je 90 % a povolit to plošně?“ kritizoval vědec.

A vedlejší účinky? Matematik zmínil systémy, které sledují bezpečnost léků, a dodal, že si uvědomuje, že nejsou určené k tomu nalézt příčinu a následek. „Přesto lze říct, že máme veřejně dostupná data o tom, že nežádoucí důsledky mRNA vakcín jsou o dva až tři řády vyšší než u chřipkových vakcín. Samozřejmě, nemůžete to srovnávat s vakcínami, které se píchají do dětí, protože ty děti jsou tak nějak zdravý a neumírají, musíte to srovnávat s vakcínou, která se očkuje srovnatelné populaci,“ uvedl. „Ty data máme a úplně je ignorujeme,“ zhodnotil, že takhle se v medicíně založené na důkazech nepostupuje.

Situace se podle něj zhoršuje. Na začátku byly pokusy data zjistit, ale špatné, později už ani pokusy získat data nebyly a nyní se dokonce snažíme data skrýt a schovat a ti, kdo na data upozorňují, jsou mazáni a umlčováni. „Za ty dva roky, co to tu zuří, tak jsme byli schopní opustit desítky, možná stovky let budovaný koncept medicíny založené na důkazech. A víceméně se vracíme do těch dob pouštění žilou, kdy se pouštělo žilou, protože si někdo myslel, že je to dobrej nápad. Tak nařídíme všem roušky, protože si někdo myslí, že by to mohl být dobrej nápad,“ posteskl si Fürst, že při epidemii lidstvo opustilo rozumné uvažování.

Videá: tu a tu.

Matematik Tomáš Fürst na youtube od 3:57 hod. tu:

Na galileo: tu.

Zdroj

By Archa21